Muzeum Bělá pod Bezdězem

 

Muzeum v Bělé pod Bezdězem sídlí v prostorách raně barokního zámku na ostrohu tyčícím se nad údolím okolo říčky Bělé. Již na počátku 14. století byla v těchto místech vystavěna středověká tvrz, která byla společně s městem Bělou součástí Bezdězsko – bělského panství patřícího české královské koruně. V průběhu doby bylo toto panství panovníkem často přenecháváno významným českým šlechtickým rodům do zástavního držení.

Během husitských válek, kdy bylo celé panství zástavně drženo Janem z Michalovic, byla původní tvrz spolu s městem několikrát vypleněna a na několik let se dokonce ocitla v držení husitů. Roku 1431 dobyl město spolu s tvrzí míšeňský markrabě Zikmund, který tvrz i město pobořil.

Než se středověká tvrz proměnila do dnešní podoby, prošla několika přestavbami. Zásadní stavební úpravy provedl na přelomu 16. a 17. století Bohuchval Berka z Dubé. Do stavební podoby zámku se zapsal i Albrecht z Valdštejna, který zdejší panství držel v letech 1622 až 1634.

Dnešní podobu získal bělský zámek při poslední velké přestavbě, kterou v letech 1689 až 1691 inicioval majitel panství hrabě Arnošt Josef z Valdštejna. Stavební práce vedl Bernard Canevalle, který zámku vtiskl raně barokní vzhled. Při této přestavbě byl zasypán hradní příkop a zrušen padací most. Zámek tak získal půdorys uzavřeného nepravidelného pětiúhelníku. Dominantou zámku se stala věž vysoká 32,4 m s cibulovitou bání vyrůstající z průčelí zámku.

V letech 1765 až 1767 proběhly vnitřní úpravy zámku, jelikož zde byla zřízena manufaktura na výrobu plstěných klobouků, čepic a tkaní barchetů. Zaměstnáni zde byly především tuláci a nezaopatřené děti. V této době došlo ke stavebním úpravám v zámecké kapli zasvěcené sv. Josefovi. Činnost manufaktury postupně upadala až byla roku 1789 zrušena a místnosti zámku byly upraveny na vrchnostenské byty.

Roku 1855 byla v severním křídle zámku zřízena lesnická škola, na které působila řada odborníků a věhlasných pedagogů. 20 let zde vyučoval např. Dr. Emanuel Purkyně (+1882), který založil při škole botanickou zahradu a začal na škole s meteorologickým pozorováním. V roce 1883 další profesor této školy, Salač, začal se studenty s tvorbou parku v místech bělského náměstí a střelnice. Roku 1885 byla lesnická škola povýšena na vyšší ústav lesnický a byla z Bělé přestěhována. Prostory zabírané doposavad školou byly upraveny na byty. Část zámku až do dnes slouží k bydlení. Rovněž je zde od roku 1939 umístěno i muzeum.

Bělský zámek je jednou z mála ukázek raně barokní zámecké architektury v Čechách. V  místech, kde sídlí muzeum jsou také dochovány unikátní dřevěné kolorované renesanční stropy z let 1582 až 1615. K dalším skvostům patří i sgrafita dochovaná na arkádách na nádvoří.

Bělský zámek, který je majetkem Města Bělá pod Bezdězem, prochází postupnou rekonstrukcí.